LKJH

Vaše brána do nebes

  

Historický den pro AK JH

1.7.2015 se po dlouhé době postavily na start všechny klubové větroně a k nim dva soukromé. Počasí bylo ideální k vodě. Skoro jasno, horko, bezvětří. Podle Flymetu to mělo být dobré na Vysočině a dál na východ, ale i tam se to mělo po třetí hodině vařit a termika ustávat. Domlouváme Martina Růžičku na vlek. Má plno práce, takže je domluven první start ve 13 hodin. Martin přijel přesně. Jdu jako první. Už během vleku mám pocit, jako kdybychom letěli bahnem. Dávám si 700 metrů nad terén, hledám nad Barborou, bořím se, směřuji nad základnu a doufám v oboru. Rozbitý stoupák nad Děbolínem. Nemůžu ho ustředit. Vůbec netuším, jak si ho mám představit, zhmotnit, kde je jádro. Vario skáče nahoru a dolů. Ale ve výsledku pomalu lezu nahoru. Startují ostatní. S rostoucí výškou je to lepší. Nakonec se všichni dostaneme na 1400 - 1500 metrů nad terén. Jarda s Martinem Pickou mizí na Novohradské hory. Kryštof si vzal na starost Máju a hledal jí stoupáky - její první termický let v rámci pokračovacího výcviku. Já létám místně a vyhlížím situaci na Vysočině, kam jsme chtěli letět. Mezery mezi mraky jsou velké a ustřeďování je hodně pracné. Rozhodujeme se s Kryštofem, že on zůstane s Májou a uvidíme. Zhruba po dvou hodinách nedochází k žádnému přehřívání, ale naopak stoupáky zesilují a základny se zvedají. Byla chyba neletět hned. Teď už mi to přijde pozdě. Rozhoduji se pro Dačice, Bystřici a zpět. Po návratu letím na Kamenici a Pelhřimov. Kryštof s Májou prý poletí za mnou, tak se před Pelhřimovem otáčím a letím jim naproti. Čekal jsem je kolem Kamenice, ale nakonec jsou skoro nad městem :-) Chvíli spolu točíme, pak se Kryštof oddělil od Máji, pověsil se mi na křídlo jako dvojka a letíme do Kamenice, pak Kunžak, Bystřice. Máme toho po 4 hodinách dost, takže vyklesáváme nad městem, kocháme se krajinou a sedáme. Byl to opět super den. A je třeba poděkovat Honzovi Fialovi, který podporuje pozitivní cestu a eliminuje věčně remcaly a potížisty a Martinovi Růžičkovi, který kdykoliv je to možné, přijede vlekat nebo přezkoušet nové plachtařské adepty. Aeroklub začíná opět žít, větroně nevisí u stropu v hangáru, ale na obloze a začínají se létat přelety. Postupně vzniká skupina letců, která má chuť létat a sdílet si zážitky.

 
 
   

 

 

Sobotní navijákový provoz

V sobotu 27.6.2015 proběhl na letišti po dlouhé době navijákový provoz. Největší zásluhu na tom mají pan Smrčka a Honza Fiala, kteří odvedli obrovský kus jak technické tak administrativní práce při přípravě navijáku. Sešlo se přes deset lidí a začal provoz. Instruktoři i navijákaři si obnovili kvalifikace, piloti, kteří naviják ještě nelétali, prošli teoretickou přípravou od pana Smrčky, Honzy Fialy a Martina Růžičky. Akce byla úspěšná a domluvilo se, že navijákový provoz bude vždy každou poslední sobotu v měsíci.

 
 

 

Páteční Jihlava s návratem

Po období špatného počasí zase jeden den, kdy to vypadalo dobře. Domlouvám se s Martinem Růžičkou na vleku. Cempa neletí, protože jede pro svojí patnáctku do Medlánek. Poletí Martin Picka a asi Kryštof Urban. V jedenáct se scházíme na letišti. Vypadá to dobře. Mraky jsou sice hodně nízko, ale jsou všude. Vítr skoro žádný. Od severozápadu se sune vysoká deka, ale snad nebude tak silná a rychlá. Martin Picka letí Pohoří Na Šumavě - Křižanov-Tábor a nutí mně letět s ním. Ale nechce se mi do toho. Má nalétáno neskutečně víc než já, lepší éro a letí pořád pryč jak o závod. Rozhodujeme se s Kryštofem, že půjdeme na pohodu Jihlava-Tábor a zpět. Startuje Martin, Kryštof - oba visí pod mraky a stoupají. Jdu do toho já. Hrana za skládkou dá jako vždy, ale pak je nějak mrtvo, blátivo. Občas zacloumání, ale žádný silný zdvih. Nechám se vytáhnout raději do 700 metrů, pouštím se v náznaku stoupáku, ale nic. Barbora nic. Náznak nad Velkým Ratmírovem, ale je to slabota. Je to tady. Už se ani nejsem schopný zvednout. Letím nad město a konečně něco rozumného. Kryštof čeká nad Jarošovem a vítr ho pomalu snáší na Kunžak. Naškrábu trochu výšky a letím do Jarošova, ale klesám a nikde nic. Otočka zpět nad město, kde poslušně dotočím, návrat nad Jarošov, čekání na Kryštofa a jde se na věc.
Občasné lehké přitočení, ale jinak dlouhý přeskok 120 km/hod nad jistotu - lom v Mrákotíně. Ale kde ta jistota je? Mrak s černou základnou a bílou čepicí trůní nad lomem, ale stoupák nikde! Křižuji pod mrakem, ale nikde nic. Rychlá změna kurzu na Batelov, kde už delší dobu svítí slunce a po louce jezdí traktorista. Snad utrhnul nějakou bublinu. Vybírám louku hned vedle Batelova oddělenou ohradníkem a velkým stádem krav. Louka je proti větru, dlouhá a bez překážek. Pohoda. Jde se bojovat. Rozbitý stoupák, ve kterém se pomalu škrábeme nahoru. Ale nechce se to zrychlit. Mám pocit, že jsme trefili spodek bubliny, která nám uniká vzhůru. Domlouvám se s Kryštofem, že skočím do Třeště, kde jsou pěkné mraky a dám mu vědět.
Vybírám louku nedaleko fotbalového hřiště a jdu nad město. Je to tu! Vario vesele pípá a výškoměr se zvedá. Volám Kryštofovi, ať skočí za mnou. Dotáčím 1900 metrů QNH, ale Kryštof je pořád nějak nízko. Křižuji pod základnou a čekám na něj, ale nějak mu to neleze. Domlouváme se, že půjdu dál po zalesněném hřebeni a dám mu vědět o dalším stoupáku. Na konci hřebene je. Kryštof skáče na konec hřebínku a stoupá. Krize je za námi.
2000 metrů QNH, točím LKJI a letím si prohlédnout Jihlavu zatímco Kryštof dotáčí nad hřebínkem a teprve se chystá nad otočňák. Přilétá Martin Picka a žene nás do Tábora. S Kryštofem se rozhodujeme pro přímý návrat do Hradce, což byla chyba. Ukázalo se, že na Hradec se to rozsypalo, kdežto na Tábor byly řady. Ale letíme domů. Kryštof víc západně kolem Čeřínku, já na východ na Třešť. A to byla další chyba. Nikde nic. Na vysílač se už koukám skoro vedle sebe a doufám aspoň v nějakou jedničku. Nic. Kryštof má 30 kilometrů domů a 1900 metrů QNH. Je v pohodě. Já mám 900 metrů QNH a vybírám louku mezi Zahrádkamai a Bořetínem. U lesa pálili nějací lidé chrastí a větve. Kouř se válel po zemi unášený větrem a asi za 50 metrů od ohniště se náhle otočil směrem vzhůru. To je moje poslední naděje! S mojí loukou na dohled skáču do dýmového oblaku a stoupám! Nejdřív 0,5 metru, pak jeden, dva, nakonec 3,5 metru! Je to doma. Vytáčím 2000 metrů QNH, proletím nad domovským letištěm v 1900 metrech a otáčím na Novou Bystřici a Landštejn. Pokochám se landštejnskými lesy a dokluz na základnu, kde po 4,5 hodinách letu vystupuji z letadla. Nádhera. Úžasný den. Obě Vosy na přeletu, obě doletěly domů, Kryštof má 100 kilometrů přelet a pět hodin.

 

 

 

Trasa

Navijákový provoz

Dne 27.6. t.r. – tedy v sobotu dopoledne zahájíme navijákový provoz.
Tento letový provoz nám zajistí připomenutí nezbytných podmínek a dovedností potřebných a nezbytně nutných při tomto druhu letového provozu.
Navíc nové osnovy každému z nás přikazují uskutečnit každý rok minimální počet navijákových startů, aby si pilot tuto kvalifikaci udržel.
Plachtařský odbor proto zve všechny piloty, ale i všechny zájemce k účasti na tomto provozu
Ke startům bude použit naviják Herkules IV.

Očekáváme Váš zájem a těšíme se na přátelskou a sportovní atmosféru.

VLP Martin Růžička
Za PL odb. Jan Fiala

Ukázky IZS na našem letišti

V sobotu 13.6. se konala na našem letišti prezentace Integrovaného záchranného systému JČ kraje. Do nášeho běžného leteckého provozu se přidaly přílety a odlety vojenské techniky, které bylo nutné respektovat. Řízení provozu však bylo na dobré úrovni a koordinace letadel a pozemní techniky v průběhu ukázek byla dobrá.
Ukázky byly pojaty velkoryse a profesionálně. Počasí všem zůčastněným přálo, technika byla skvělá a jednotliví aktéři více než přesvědčiví.
Kdo přišel, nelitoval!