LKJH

Vaše brána do nebes

  

Čerpací stanice

Na sklonku prázdnin stavba naší nové čerpací stanice dospěla k dalšímu významnému stupni.
Byly dokončeny hromosvody a vnitřní pospojování všech vodivých částí stavby s technologií.
Hromosvody - to byl problém. Bylo potřeba získat nejprve vhodné zadání pro objekt s třídou výbuchu I., a pak následně i prováděcí projekt pro vlastní realizaci hromosvodů. Je málo projektantů, kteří to umí. Náš projekt jsme získali až v Ostravě. A proto dnes můžeme s potěšením oznámit, že toto úskalí máme již za sebou.
Na obrázku není skoro co vidět, ale okamžik uvedení čerpací stanice do provozu s zase trochu přiblížil.

 

cerpacka

352 km

Zatímco udavači a jejich přisluhovači si užívali mylného pocitu ovládnutí aeroklubu, já se rozhodl využít posledních letošních meteo podmínek na dobrý přelet a sletět si s Duo Discusem. Flymet dával na sobotu bombastické podmínky, ale kolikrát už se letos mýlil? Výstup vypadal na slibnou míru instability a rakouská termická předpověď, která bývá nejblíž pravdě, žádné dělo neslibovala, ale na kratší přelet to bylo.
S Pepou se scházíme na startu v 11 hodin. Na Duáči probíhá přeškolení a vyhlídkové lety. Pět borců z Hosína si chystá své klubovky. Všichni mají deklarovanou trať na 500 kilometrů. Zatím to ale moc na 500 nevypadá. Pár kumulů nad píseckými horami, jinak čisto. Není kam spěchat. Rozhoduji se pro start až někdy kolem jedné hodiny. Pepa zkušeně koukne na oblohu a doporučí mi nadeklarovat 350 km: Hosín - Javořice - Plasy - Hosín. Šumava, která měla být podle předpovědi nejlepší, vůbec dobře nevypadá a proto se shodujeme na tom, že ji vynecháme. Slibné chomáčky naskakují směrem na východ i směrem do vnitrozemí.
Půl jedné, nad letištěm se udělal pěkný kumul, jde se na věc. Jirka Kadlec mně s Faetou ustřeďuje v pěkném třímetru. Chvíli se Jirky držím, abych měl jistotu, že se nebudu složitě zvedat. Vypnutí, přitočení, průlet páskou, návrat pod mrak na dotočení a mezitím už je směrem na Hradec vyskládaná zajímavá řada chomáčků. Nikam nespěchám, ve zdvihu zpomaluji na 100-110, při opadání na 130 km/hod. Za chvíli už je tu Lomnice, Holná, lehké dotočení v 2,5 metru u Bednárce, otočka nad Javořicí a pod další řádku směr Plasy. Hluboko dole Žirovnice, Červená Lhota, Bechyně, Zvíkov. Tady je super stoupák, takže natočit a dál na Brdy. Za chvíli je TMA Ruzyně, brzdy, vyklesání pod dolní hranici TMA a dál na Plasy. Tady je nejslabší místo celého přeletu. Stoupáky rozmydlené, neustálené, na půlotočce dva metry a na druhé půlce -1 metr. Nakonec po velkém zdržení otočka nad letištěm a kurz domů na Hosín. Dva fantastické mraky s úžasnými stoupáky jako poslední pozdrav letošní skvělé sezóny. Pak už je to všechno rozpadlé a vyčištěné, poslední dotáčky u Blatné v rozbitých stoupácích a když navigace ukáže 300 metrů výšku dokluzu, je to jasné. Vyhlídkovým letem na jistotu ve 130 km/h návrat na základnu.
Co dodat? Úžasná přeletová sezóna. Jenom díky Martinovi Růžičkovi a jeho ochotě kdykoliv vlekat, se letos parádně rozjel plachtový provoz. Ze strany Honzy Fialy povzbuzování do přeletů a do provozu kluzáků a eliminace členů i nečlenů, kteří by chtěli vše sabotovat. A Pepa Bušek - fantastický plachtař, který se rád dělí o své bohaté zkušenosti a je rád, když se létá a podporuje všechny, kteří létat chtějí.

 

XVI. ročník Jindřichohradeckého poháru

Ve dnech 14. - 16. 8. 2015 se na letišti uskutečnil další ročník Jindřichohradeckého poháru. Výsledková listina je ke stažení zde a fotky najdete ve fotogalerii v sekci parašutisté.

587 km

Chtěl jsem, aby si hlídači dodržování předpisů také trochu užili prázdniny a nemuseli od rána do večera vysedávat na letišti, hlídat, co se kde šustne a hlásit to na ÚCL a zapůjčil si Duo Discuse od Pepy Buška na Hosíně. Pepa předpovídal na středu dobré podmínky, takže jsme si dali slovo v 11 hodin v jeho hangáru. Už od rána jsem trochu zklamaně pozoroval deku na obloze - všude vysoká oblačnost, přes kterou sice prosvítalo slunce, ale nemělo sílu, aby rozhýbalo termiku. V jedenáct se scházím s Pepou, koukneme na družici a naděje přeci jen svitla - deka se rychle rozpouští a na Šumavě už jsou první kumuly.
Nastává obvyklý rituál - Lambada ven, Duáč ven, Lambada dovnitř, 11 litrů vody do směrovky. Křídla tentokrát zůstanou prázdná. Obloha vypadá plechově, nechci se trápit obtížným kroužením. Zapřáhnout za auto a jede se na start. Tady je skupina plachtařů z Innsbrucku. Létají jako o závod, ale každý během pár minut od vypnutí sedá. Nikde nic. Je nesnesitelné vedro a velmi špatná dohlednost. Kumuly nad Šumavou nejdou ani tušit, natož vidět. V jednu startuje další rakouský borec, po vypnutí se hlásí do vysílačky a na pozadí je slyšet pípající vario. Je čas startovat. Duáč se rozvážně a způsobně rozjíždí, krásně drží směr i náklon, stačí ho jen lehce povzbudit a letí. S Faetou pročesáváme místa, kde to obvykle chodí, ale je to plechové. Občas kopanec, ale nic, co by se dalo točit. Nad Borkem naskočila malá chmurka, míříme tam a je to tu. Uzounký neuspořádaný dvoumetr, který s výškou krásně ožívá a umravňuje se. Nakonec 3m/s a výška 2600 metrů. Průlet páskou a jde se na trať. Deklarovaná je trať Hosín - Nýrsko - Dobersberg - Hosín, 325 km.
Cesta do Vodňan je totální olej. Je to jako lety za podzimních inverzí, kdy se nic nehne. Začínám pochybovat o tom, že to uletím. Pár kilometrů od Vodňan začínají být konečně v oparu vidět mraky vlevo od kurzu na předhůří Šumavy. Otáčím 45 stupňů z kurzu na Husinec a Prachatice. Výška 1160 QNH. Ve Strunkovicích bez provozu, pusto prázdno a já se chystám zakončit nejkratší přelet Duo Discuse bez návratu. Vidím kamenolom u Husince, ze kterého stoupá bílý sloup prachu. Tohle potřebuji. Třímetr do 2400 metrů a přeskok pod krásný mrak po kurzu. 5m/s integrovaných. Vario si vesele píská a začíná jízda. Přímým letem až do Nýrska. Fantastické řady, pod kterými letím 150 km/h a vario ukazuje od nuly do +3 metrů. Vzdávám deklarovanou trať a mířím na jih od Lipna. Mraky začínají končit zhruba 120 km od Nýrska, takže otáčím na západ a valím 130 kilometrů na severozápad. Otočka na Hosín a pořád pod řadami s občasným kroužením ve čtyř nebo pětimetru - míň neberu - skrz přeháňku, kde to jde pořád +1 metr nahoru. U Kašperku ukazuje navigace dokluz na Hosín ve stratosférické výšce, takže netočím, nechávám řady mimo kurz jejich osudu a letím 150 - 170 km/h na Hosín a dál na Třeboň a Chlum u Třeboně. V Chlumu mi to ukazuje dokluz ve 490 metrech, takže otáčím, zpomaluji na 120 km/h a pluji večerní oblohou nad zšeřelou krajinou absolutním olejem v absolutní extázi.
Duo Discus je fantastické letadlo, i přes pekelné vedro byly neskutečné termické podmínky a až na první půlhodinu s trapným průměrem 60 km/h to byla neuvěřitelná jízda s výsledným průměrem skoro 110 km/h. Byl to vrchol mojí letošní sezony, která se fantasticky vydařila díky Martinovi Růžičkovi. Honzovi Fialovi i Pepovi Buškovi.

 

Jsme letka snů a udavačů bláznivých

Tento rok je to díky Martinovi Růžičkovi a Honzovi Fialovi skvělá sezona.